Jednou z příčin mozkových mrtvic je vstup cizího vetřelce do těla, nejčastěji patogenu. Může se jednat také o toxin nebo toxickou látku. Pokud se vetřelec, například virus nebo určitý druh bakterie, dostane do těla ústy nebo plícemi, je pravděpodobnost, že způsobí mrtvici, minimální. Častěji se vetřelec, který způsobil mrtvici, dostává přes kůži a proniká přes dermu přímo do krevního oběhu.
Bílé krvinky se snaží vetřelce napadnout a zničit, aby se nemnožil a nevytvořil infekci. Toxický vetřelec není bílými krvinkami snadno zničen a boj pokračuje. Další bílé krvinky se snaží přijít na pomoc a nakonec vetřelce obklopí velmi velká skupina bílých krvinek, které tvoří krevní sraženinu. Velikost a délka krevní sraženiny jsou určeny množstvím toxinu. Pokud se toto srážení neodstraní dříve, než se shluk bílých krvinek shlukujících se kolem vetřelce dostane do mozku, je pravděpodobnost mrtvice mnohem vyšší. Jakmile se skupina bílých krvinek kolem vetřelce dostane do menších cév uvnitř mozku, může dojít k ucpání a my můžeme mít mrtvici, od mírné až po závažnější, nebo pokud krevní sraženina ucpe nebo vyplní tepnu, může dojít k mrtvici nebo infarktu.
Virové infekce mohou způsobit mírné mrtvice. Jedná se o virové infekce, které nejsou dostatečně včas pod kontrolou imunitního systému. Tyto viry unikají imunitnímu systému a zůstávají v těle aktivní po mnoho let. Viry, jako je EBV, mohou také způsobit Guillain-Barréův syndrom, který v mnoha závažných případech může napodobovat mrtvici. Nebo se může u někoho vyskytnout kombinace: virová mrtvice a další onemocnění způsobené virem. Pokud má někdo chronicky oslabený imunitní systém a virová zátěž je vysoká, je pravděpodobné, že se virus (nebo viry) dostanou do mozku, protože virus nenápadně obejde imunitní systém a způsobí chronický únavový syndrom, zánět mozku a encefalitidu – které, pokud trvají příliš dlouhou dobu, mohou s přibývajícím věkem mozku vést k mrtvici. S přibývajícím věkem se mozková tkáň a cévy zmenšují.
Často přemýšlíme o stresu, který způsobuje mrtvici. Neuvědomujeme si však, že stres snižuje náš imunitní systém a umožňuje patogenní infekci vyvolat mrtvici. Cévy se uvnitř mozku stahují, když jsme naštvaní nebo ve velkém stresu. Základ pro mrtvici však vytváří náchylnost k jiným problémům, jako jsou mírné virové infekce, toxické těžké kovy, dlouhodobá chronická dehydratace a strava s vysokým obsahem tuku. Trvale vysoký obsah tuku v krvi znamená, že se do mozku dostává méně kyslíku, a když krev zhoustne, pohybuje se pomaleji v mozkových cévách. To vytváří podmínky pro další problémy. Čím nižší je hladina kyslíku v krvi mozku, tím vyšší je procentuální šance, že virus prospívá, protože je méně kyslíku k udržení silného imunitního systému. Bílé krvinky potřebují kyslík k přežití a k udržení virů mimo mozek. Vysoký obsah tuku v krvi také vytváří kyselé prostředí, protože tuky jsou kyselé. Spolu s omezením v cévách v důsledku vysokého stresu, hněvu, obav a strachu – plus chronickou dehydratací z vysokého příjmu soli a kofeinu a nedostatkem ovoce, listové zeleniny, bylin, džusů nebo vody ve stravě – toto kyselé prostředí umožňuje oblastem mozku, které již mají jizvy z toxických těžkých kovů, chemických toxinů, léčiv, emocionálních zranění nebo usazenin glutamanu sodného, stát se zranitelnějšími. V důsledku toho se zvyšuje pravděpodobnost, že když dojde k mírné virové infekci – například chřipce nebo COVID – může to vést k tranzitorní ischemické atace nebo mrtvici. V některých případech mohou usazeniny plaku uvolňující se v cévách také způsobit mrtvici.
Zjistěte, jak se léčit, v Mozek a jeho zdraví a Mozek a jeho zdraví – Praktický průvodce.